Daňoví poplatníci, máme to za sebou! 10. června jsme oslavili Den daňové svobody

Na 10. června připadá v České republice den daňové svobody. Téměř půl roku, kdy pracujeme "pro stát" ukazuje na značné přerozdělování s řadou negativních důsledků.

Na půdě vysoké školy CEVRO Institut vyhlásilo několik institucí v čele s Liberálním institutem, že 10. červen se v roce 2014 stává Dnem daňové svobody. Jedná se o první den, kdy v letošním roce vyděláváme „pro sebe“, a nikoli pro „stát“. Tohoto dne jsme se v roce 2014 dočkali o jeden kalendářní den dříve než v loňském roce. Pro CI Time shrnujeme nejzajímavější poznatky, jež zazněly na mezinárodním semináři pořádaném při této příležitosti.
„Veřejné výdaje v České republice dosáhnou letos takového objemu, že jsme na ně všichni společně a nerozdílně museli odpracovat 160 kalendářních dní. Den na to, tedy 10. června, přichází přirozeně Den daňové svobody,“ vysvětlil Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), který na výpočtu Dne daňové svobody spolupracuje s Liberálním institutem. „Již můžeme říci, že v porovnání s některými – zejména jihoevropskými – zeměmi přečkala Česká republika post-krizové období a s ním spojený obrovský tlak na veřejné finance relativně dobře. Nicméně měli bychom se porovnávat s těmi nejlepšími – a například od nejsvobodnější Jižní Koreje nás dělí propastných 49 dní,“ upozorňuje Rod.

Graf 1: Den daňové svobody v České republice (2000 – 2014)

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

Příspěvky všech přednášejících se dotýkaly tématu neefektivity veřejných financí a nebezpečí z toho plynoucích. Ekonom Ján Dinga z Inštitútu ekonomických a spoločenských analýz (INESS) poukazoval například na neustálý tlak na zvyšování daní, jež je vynuceno zbytečnými výdaji státu. „Na Slovensku pozorujeme neefektivnosti například v sociálním systému, ve kterém se rodičovské příspěvky vyplácí i rodinám s vyššími příjmy. Proto dlouhodobě navrhujeme poctivý audit stovek státních institucí, který by odhalil rozšířené případy neefektivity a plýtvání ve slovenské veřejné správě.“ řekl Dinga.

Jonáš Rais, analytik z CETA představil novou metodiku evaluace činnosti poslanců Parlamentu České republiky. „Poslanci často hřeší na to, že jejich počínání v poslaneckých lavicích nikdo nesleduje. Například absence na důležitých jednáních ve sněmovních výborech a podvýborech, které také sledujeme, je zarážející – horší než u středoškoláků, známých to absentérů,“ zmínil Jonáš Rais.

Zajímavý příklad hodný následování představil Mihkel Lees z Ministerstva sociálních věcí z Estonska. Tamní dokonale propracovaný systém elektronické komunikace mezi veřejnými institucemi a obyvateli šetří náklady všude, kam se podíváte. „Jde o byrokracii bez papíru. Od zdravotnictví a efektivně předepisované lékařské předpisy přes jednoduché daňové přiznání až po elektronické volby – úspory vidíme všude, kam se podíváte. Nesporným plusem je i úspora času - čekání ve frontě na úřadech v Estonsku neexistuje,“ šokoval Mihkel Lees přítomné výčtem dopadů fungování e-government, který ulehčuje občanům život a zároveň významně limituje neefektivnosti ve veřejné správě.

Doufat, že i v České republice budou kroky pozitivním směrem pokračovat, rozhodně nestačí – je třeba politiky kontrolovat a systematicky na ně vytvářet tlak. Neefektivnosti a plýtvání budou jinak dále pokračovat. „Všichni si uvědomujeme, že Den daňové svobody je zjednodušený ukazatel. Ale právě v tom je jeho síla – má popularizovat fakt, že neexistuje analogie obědu zdarma a že sklon veřejných institucí utrácet a přerozdělovat je nekonečný. Mezinárodní srovnání ekonomických ukazatelů dokládají, že obyvatelé v zemích s nižšími daněmi rychleji ekonomicky rostou, vytvářejí více pracovních míst a stávají se konkurenceschopnými,“ řekl Jiří Schwarz, předseda Akademické rady Liberálního institutu.

Graf 2: Mezinárodní srovnání Dne daňové svobody 2014

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz