Inteligentní město
Snaha zlepšit pověst a postavení veřejné správy v České republice, zlepšit nelichotivé výsledky mezi evropskými státy v oblastech jako institucionální prostředí či konkurenceschopnost regionu a zejména pak zvýšit spolupráci mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem na úrovni měst a obcí.
To vše bylo impulsem pro vytvoření Standardu Inteligentní město, což je takový inovativní „průvodce“ k řízení obcí a především úřadů, jež je impulsem pro konstruktivní spolupráci a prostředkem k dialogu mezi městy, občany, investory, zaměstnavateli, neziskovými organizacemi a zástupci občanské společnosti v regionu. Zde je na místě zdůraznit, že na oponentuře Standardu se podílelo více než 50 obcí. Jedná se tedy o prolnutí 23 letých zkušeností ze soukromého a veřejného sektoru z pohledu poradenské firmy a zároveň best practice a praktický pohled těch, kteří se denně na činnostech veřejné správy podílejí.
Standard je volně ke stažení na stránkách www.inteligentnimesto.cz v sekci Výstupy. Tento dokument si neklade za cíl být vyčerpávající encyklopedií, jak řídit úřad, ale chce být inspirací a motivem.
Vytvořením dokumentu Standard Inteligentní město projekt zdaleka nekončí, spíše naopak, právě začíná jeho implementační část. Jaké je tedy pokračování projektu a jak by města mohla se Standardem pracovat?
Postup při implementaci Standardu Inteligentní město
- 1.krok – Porovnání stávajícího fungování úřadu a města s kritérii Standardu. Cílem je získat reálný obraz o současné situaci a poukázat jak na dobré stránky, tak zejména na možnosti rozvoje. Tento úvodní audit probíhá ve spolupráci s externím dodavatelem. Výstupem je pak pohled nezávislého pozorovatele včetně vysvětlení a doporučení pro další práci. Zde je právě jeden z rozdílů oproti např. modelu CAF či ISO, které jsou rovněž podpůrnými nástroji k řízení, ale již nepřinášejí konkrétní příklady k nápravě a postup k jejich zavedení.
- 2.krok – Město si nastaví priority, kterými oblastmi se bude zabývat a bude je chtít zlepšovat. Nastaví a určí odpovědné osoby k realizaci zvolených opatření.
- 3.krok – Realizace a implementace aktivit vedoucích ke zvýšení úrovně úřadu či města ve zvolených oblastech.
- 4.krok – Po zavedení a implementaci zvolených opatření probíhá certifikační audit (od třetí strany - nezávislé autority). Zde je auditovaný úřad resp. město opět posuzován oproti definovaným standardům Inteligentní město.
- 5.krok – Obdržení certifikátu Inteligentní město, který bude nastaven ve třech úrovních
Jak na zvyšování konkurenceschopnosti regionů
Mezinárodní projekt Inteligentní město sice končí, ale myšlenku napomoci zvyšování kvality a efektivnosti veřejné správy chceme i nadále vtělovat do dalších projektů nejen na obcích. “Inteligentní město“ je základem úspěšných konkurenceschopných regionů. Jak si vedou regiony v ČR?
- Podle výzkumu konkurenceschopnosti regionů v EU (dle NUTS II) realizovaného organizací GAČR v roce 2012 má ČR dva regiony (Severozápad, Moravskoslezsko) mezi 30 nejproblémovějšími (myšleno nejméně konkurenceschopnými regiony EU) regiony v EU ze všech 267 regionů.
- Praha jako region se umístila na výborném 20. místě. Plyne z toho trend neustále se rozvírajících nůžek mezi bohatými a chudými regiony v ČR, což má výrazné hospodářské a sociální dopady na obyvatele.
Způsob měření konkurenceschopnosti:
Indikátory konkurenceschopnosti regionu
Kategorie
|
Indikátor konkurenceschopnosti
|
Váha indikátoru
|
Ekonomická
|
Hrubý domácí produkt (HDP)
|
20 %
|
|
Míra nezaměstnanosti
|
20 %
|
Sociální
|
Průměrný příjem
|
10 %
|
|
Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti
|
10 %
|
|
Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva
|
7 %
|
|
Průměrná míra migrace obyvatel
|
8 %
|
Ekologická
|
Produkce skleníkových plynů
|
25 %
|
Jak zlepšit konkurenceschopnost regionů v ČR
Jsme přesvědčeni, že ke zvýšení konkurenceschopnosti nejproblémovějších regionů v ČR vede ve zlepšené spolupráci a koordinovanému přístupu hlavních aktérů regionu (veřejné správa, soukromý sektor, akademická sféra, neziskový sektor a občanská společnost) v klíčových výzvách současnosti – hospodářský a sociální rozvoj regionů.
Konkrétně se může jednat o projekty celoživotního vzdělávání a rekvalifikací na podporu způsobilostí zaměstnaných a nezaměstnaných osob, spolupráce na podporu aplikace výzkumu do praxe soukromých firem. Další možné spolupráce hlavních „hráčů“ v regionu jsou uvedeny na schématu níže.