Rovné příležitosti mužů a žen – téma pro Českou republiku i její samosprávy

Rovné příležitosti žen a mužů jsou v České republice stále poněkud neprávem opomíjené téma, ze strany veřejnosti je někdy vnímáno i poměrně negativně. Příčin je celá řada, od nízké informovanosti veřejnosti, co tématika vůbec znamená a jaké jsou přínosy jeho řešení, po některé návrhy tendující spíše k sociálnímu inženýrství, které mohou často vyvolávat spíše negativní asociace.

Téma rovných příležitostí žen a mužů je dlouhodobě zmiňováno jako jedna z priorit českých vlád i na úrovni Evropské unie. Je třeba přiznat, že na státní úrovni v České republice je větší podpora řešení a rozvíjení tématu více deklaratorní. V tomto ohledu je zajímavější podívat se do prostředí Evropské unie.

V prvé řadě je třeba zmínit aktuální situaci, kdy byla ustanovena nová Evropská komise, kde za Českou republiku zasedá eurokomisařka Věra Jourová, do jejíhož portfolia je zařazena i tématika rovných příležitostí žen a mužů, konkrétně poté můžeme citovat ze stránek samotné Komise: Boj proti diskriminaci, prosazování rovnosti žen a mužů a odpovědnost za směrnice boje proti diskriminaci pohlaví v oblastech, kde má EU pravomoci. V České republice způsobilo přiřazení tohoto resortu rozporuplné reakce. Není předmětem tohoto článku toto jakkoli řešit či komentovat, ale vnímáme tuto záležitost jako příležitost, jak téma rovných příležitostí žen a mužů přiblížit do českého povědomí (veřejného i politického). Nová eurokomisařka se totiž může stát opinion makerem tématu nejen na evropské rovině, ale i v České republice.

V druhé řadě nelze opomenout, že stojíme na prahu dalšího programovacího období a od příštího roku nás čeká začátek vypisování výzev z nových operačních programů. Vedle toho, že veškeré principy přidělování evropských dotací se musí řídit principy dodržování rovných příležitostí žen a mužů, je třeba zmínit, že velmi důležitým v tomto směru bude hrát Operační program Zaměstnanost (OP Zaměstnanost), který byl v létě tohoto roku schválen vládou. V OP Zaměstnanost je na podporu řešení aktivit genderu konstituována samostatná prioritní osa. Příjemcem dotací budou vedle orgánů státní správy a příslušných orgánů i samosprávy (obce a kraje).

Samosprávy budou moci z evropských prostředků kofinancovat projekty, jež jim pomohou implementovat moderní přístupy i trendy v oblasti genderu. České samosprávy mají v této oblasti stále výrazný deficit zavádění genderových nástrojů pro zlepšení života a chodu obce, ačkoli již v minulém programovacím období byly projekty, které přinášely pozitivní efekty. Na české samosprávné úrovni se tak nenacházíme v nulovém bodě, ale máme položený určitý základ, na který bude třeba dobře navázat. Za příklady dobré praxe na českých samosprávách, které byly v minulém programovacím období realizovány, lze považovat zavádění např. následujících aktivit:

• genderový audit,
• zpracování metodiky a zavádění rovného přístup do úřadu,
• nastavení systému flexibilního zaměstnávání,
• vzdělávání zaměstnanců úřadu v oblasti rovných příležitostí a adaptace žen a mužů, kteří se vrací po rodičovské/mateřské dovolené,
• vznik systému odborného poradenství v tématu genderu, 
• vytvoření místností pro rodiče s malými dětmi v prostorách úřadů,

Inspirativní pro Českou republiku i její samosprávy můžou být rovněž zahraniční praxe, např. Švédsko. Je třeba poznamenat, že Švédsko je příkladem země, která je v otázce zavádění rovných příležitostí žen a mužů jinde než naše země, ovšem lze se v něm řadou věcí inspirovat. Švédské specifikum netkví jen ve vytvoření legislativního prostředí, což je bohužel častý omyl v České republice (ale i jiných státech), ale v samotném vnímání a přístupu k tématu, a to jak ze strany obyvatel, tak ze strany organizací a úřadu. Stát musí samozřejmě vytvořit prostředí, ale řada aspektů je poté na realizaci a iniciativě samotných organizací a úřadu, neméně důležitou roli hraje i samotné vnímání stereotypů a rolí v otázce genderu (i tady vidíme velký potenciál naší eurokomisařky, která bude mít mimo jiné na starosti toto téma).

Zde uvádíme několik příkladů fungujícího systému ze Švédska:

• Těhotenství není překážkou a dítě není bariérou v zaměstnání, a to jak ze strany vnímání rodičů, tak organizací, úřadů. 
• Upřednostňuje se individuum, nikoli rodina. To umocňuje rovnost mezi pohlavími a umožňuje švédským matkám pečovat o rodinu i pokračovat v kariéře.
• Vysoká podpora a prostředí pro využívání zkrácených úvazků.
• Švédské firmy a úřady jsou pro-aktivní vůči rodičům (zřizování dětských koutků, péče o dítě atd.).
• Běžnou praxí je nárok na společnou rodičovskou dovolenou.
• Výrazná role ombudsmana, který dohlíží a upozorňuje na diskriminaci ve společnosti. 

Je zřejmé, že zavádění principů rovných příležitostí je velkou výzvou nejen pro naše samosprávy, ale i pro další oblasti (státní i privátní sektor). Inspirací i možností, jak s tématem pracovat, je poměrně velké množství. Přidaná hodnota zavádění genderových přístupů na naše úřady i do společnosti je veliká, Česká republika má proto před sebou velký potenciál, který by byla škoda nevyužít.

Psáno ve spolupráci s Mgr. Kamilem Papežem, konzultantem pro veřejnou správu, M.C.TRITON