Pomozte nám Islámský stát úplně rozdrtit
O boji s Islámským státem, zahraniční pomoci, vztazích s Tureckem a nadějích na porážku sil středověku s ministrem zahraničí regionální vlády iráckého Kurdistánu Falah Mustafou Bakírem.
Jak se boj s Islámským státem v Kurdistánu v současnosti vyvíjí?
Situace se významně změnila poté, co začaly letecké údery. Pešmergové (kurdské milice, poz.red.) mohli přejít do ofenzívy a získali jsme tak zpět ztracená území. Naši bojovníci projevili mimořádnou morálku a vykonali skvělou práci v tom, že dokázali porazit ISIS. Je tedy zřejmé, že ISIS jsou porazitelní, že pešmergové jsou v pozemním boji spolehlivými partnery a v kombinaci s leteckými údery mohou dosáhnout vítězství.
Co se bude dít dál?
Aby bylo možné pokračovat, je nutné pokračovat i ve vojenské podpoře. Pešmergové potřebují více těžkých zbraní, aby bylo možné splnit cíle, kvůli nimž vznikla mezinárodní koalice. Kurdistánem probíhá bojové linie, která je 1035 kilometrů dlouhá a na takové škále není jednoduché ISIS čelit. Další věc je jeden a půl milionu uprchlíků na kurdském území. Přitom kurdský region nedostal od irácké vlády prostředky z rozpočtu, které mu od začátku roku náleží. Je tu nová irácká vláda, ale potřebujeme vidět smysluplnou změnu a odhodlání dodržovat ústavu a podílet se na moci.
Bojujeme v zájmu svobodného světa
Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi přišla pomoc z Česka opožděně. Od dohody mezi českou a kurdskou vládou uběhlo několik měsíců, než slíbená munice do Kurdistánu odešla. Navíc šlo jen o munici, ne o zbraně. Není to z české strany nedostatečná pomoc?
Kurdistán žádá veřejně i soukromě o pomoc a její logistika a načasování je něco, co je třeba koordinovat s americkou, britskou, kanadskou a australskou stranou, které nám poskytují logistickou podporu. Jsme vděční všem zemím, které nám vyšly vstříc, ale chtěli bychom zdůraznit, že bojujeme v zájmu svobodného světa v rámci mezinárodní protiteroristické koalice, jejímiž členy je Česká republika, Francie, USA a další země a že podpora jednotek pešmergů je podpora svobody a hodnot, které všichni sdílíme.
A byli jste spokojeni s tím, že šlo pouze o zásilku munice, kterou česká armáda vyřadila, protože ji už nepotřebovala?
Principiálně oceňujeme každou pomoc, která je nám poskytnuta. Pokud určitá země zrovna nějakou munici nepotřebuje, my ji potřebujeme urgentně přímo v bojové linii, je to otázka záchrany životů, takže nepodceňujeme žádnou podanou ruku. Ale samozřejmě potřebujeme i víc než to: těžké zbraně, tanky, obrněná vozidla, hummery, protitankové zbraně, dokonce helikoptéry. Je nutné přejít do ofenzívy a zcela zničit, rozdrtit ISIS. Aby v tom stateční pešmergové, kteří čelí barbarské brutalitě teroristů a jsou ochotni obětovat své životy, mohli uspět, potřebují výzbroj.
Žádný plat, jen boj se silami středověku
Z jezídské komunity se ale právě na adresu pešmergů ozývaly hlasy, že opustili oblast Sindžár dříve, než tam dorazili radikálové z ISIS a zanechali tak jezídy svému osudu.
Ano, v prvních dnech problémy byly a některých území se teroristé skutečně zmocnili. Na tom se ale podepsalo několik faktorů. Například převaha sil ISIS ve srovnání s omezenou palebnou silou pešmergů. Ti měli zastaralé krátké a lehké zbraně, nedostatek munice ve srovnání se sofistikovanými americkými zbraněmi, které měl ISIS. Za druhé k tomu přispěla taktika a strategie strachu a také způsob války. Pešmergové byli zvyklí na partyzánskou válku v horách a najednou přišel jiný druh boje, takže trvalo nějakou dobu, než se mu pešmergové přizpůsobili. Poté, také díky leteckým úderům, mohli naši bojovníci přejít do ofenzívy a získat území zpět. Bylo velmi smutné, co musela jezídská komunita vytrpět a ukazuje to brutalitu teroristické organizace, která jako by se stínáním a zotročováním lidí přišla ze středověku. Tím víc nás to zavazuje k tomu, abychom tyto teroristy porazili, aby už tato zvěrstva nemohli páchat.
Je pravda, že někteří důstojníci mají jít kvůli ústupu z jezídské oblasti Sindžár k soudu?
Prezident Kurdistánu Barzání nařídil vyšetřování v přední linii, ale jak jsem se zmínil, ta je přes tisíc kilometrů dlouhá a v minulosti byla chráněna iráckými a předtím americkými jednotkami. Jenže od června tam zůstali jen pešmergové. Ti by měli být součástí národního systému obrany a měli by být v jejím rámci cvičeni, vyzbrojeni a placeni, ale to se nestalo, takže dělali to, co jim síly dovolily. A my bychom měli být vděčni za to, že obětovali své životy. Mimochodem pešmergové nedostali žádný plat už od srpna, tedy tři měsíce jsou jejich rodiny bez podpory, takže žádáme mezinárodní komunitu i o finanční pomoc. Jak jsem řekl, prezident nařídil vyšetřování, ale nyní je prioritou pokračovat v boji.
Na listopad bylo plánováno referendum o úplné nezávislosti Kurdistánu. Uskuteční se?
Prezident Barzání navrhl komisi pro uskutečnění referenda, ale nebylo stanoveno žádné datum. Nyní je prioritou porážka ISIS a pak zapojení se do politického procesu v Iráku.
Bez ohledu na ofenzívu ISIS je vůbec diplomaticky vhodná doba pro referendum v roce, kdy se rozpadá Ukrajina?
Prezident Kurdistánu a vedení regionu si dobře uvědomuje, jaká je situace kolem nás a co se děje v mezinárodní politice a proto budou rozhodovat v zájmu stability a bezpečnosti. Ale zároveň je pro nás důležitá lepší budoucnost našich lidí. Takže pokud budeme schopni dosáhnout politického pokroku při jednání s Bagdádem, dokážeme porazit ISIS a rozvinout náš region, jsem si jist, že lepší budoucnost přijde.
Jaký máte postoj k Turecku, které útočí na Kurdy ve své zemi, dovoluje přechod džihádistů přes své území a dokonce se objevují zprávy, že z Turecka přicházejí zbraně pro ISIS?
Turecko je náš důležitý soused a snažíme se s ním rozvíjet vztahy tak, aby byly ku prospěchu obou stran. A přáli bychom si, aby mírový proces, který v Turecku začal, pokračoval. Téma ISIS by mělo být řešeno mezinárodní cestou, pomocí koalice, která byla založena a je vedena Spojenými státy.
A máte zprávy o tom, že by byly nějaké dodávky zbraní pro ISIS z tureckého území?
Za prvé: jde o hranici mezi Tureckem a Sýrií a tam my nejsme a za druhé není dobré jít do spekulací, dokud nejsou tvrdé, konkrétní a důvěryhodné důkazy. Já doufám, že zůstaneme všichni v koalici proti ISIS.
Kdy se má vlastně v kurdském Irbílu otevřít český konzulát?
Věřím, že se tak stane během návštěvy českého ministra zahraničí v Kurdistánu, která se v brzké době připravuje.
Falah Mustafa Bakír
- Kurdský diplomat, dlouholetý politik a současný ministr zahraničí regionální vlády iráckého Kurdistánu.
- Vystudoval anglický jazyk a literaturu na Universitě v Mosulu a rozvojová studia na University of Bath v Anglii.
- Postgraduálně absolvoval program pro manažery ve státní správě na John F. Kennedy School of Government na Harvard University.
- V říjnu 2014 vystoupil s přednáškou „The Future of Kurdistan" na vysoké škole CEVRO Institut, jež byla součástí konference Forum 2000
Rozhovor vedl Vladimír Ševela s přispěním Petra Kubálka z Rádia Svobodná Evropa. Původně otištěno v Echo24.